78192

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


M. Václavek (213.29.160.115) --- 14. 5. 2009
Re: mor plodu, snuska vcel

Silná a neuvážená slova. Pevně doufám, že až mi bude sedmdesát, nenajde se nikdo, kdo by pomlouval toho starého páprdu s těmi jeho prastarými langstrothy, co se vyrábějí od konce předminulého století.

______________________________________________________________


Langstrothy se narozdíl od budečáků osvědčily. Čas to nepopiratelně dokazuje. Langstrothy tu budou tak dlouhou, dokud tu budou včely. Naproti tomu budečáky tu budou tak dlouho, dokud se všechny do posledního nespálí.

Chcete slyšet silná neuvážená slova? Prosím... Včelaření v budečácích a v podobných ,,paúlech,, bych při nejlepším zakázal! To by pak ubylo problémů s nemocemi morem počínaje a varroázou konče! Nelze racionálně včelařit v neracionálních podmínkách.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35662


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 15. 5. 2009
Re: mor plodu, snuska vcel

M. Václavek napsal:

>Chcete slyšet silná neuvážená slova? Prosím... Včelaření v budečácích a v podobných ,,paúlech,, bych při nejlepším zakázal!
>To by pak ubylo problémů s nemocemi morem počínaje a varroázou konče! Nelze racionálně včelařit v neracionálních podmínkách.
..............................

Musím souhlasit s tím, že tato slova jsou silná a neuvážená.
Protože:
- nevím co je racionálního na zakazování něčeho, co se mi nelíbí, nebo čemu nezorumím. První část tvrzení zavání totalitou, ne racionalitou. Když neumíš včelařit v budečáku, tak v něm nevčelař.
- Nevidím žádnou souvislost mezi včelařením v budečácích a problémech s morem a varroázou. Mor má souvislost s bakteriemi a ne typem úlu :)
Varroáza má souvislost s roztočem varroa ne s typem úlu :) Takže druhá část tvrzení zase zavání demagogií a ne racionalitou.

K problému s varooázou můžu navíc sdělit osobní zkušenost. Když mi zkolabovalo předminulou zimu jedno stanovistě na varroázu, měl jsem dvoje včely v nástavkových úlech, sedmery včely v budečácích.
Přežily dvoje včely v budečácích, v nástavkových úlech žádné.
Metodika léčení je zřejmě dělaná na dvouprostorové úly, a to budečáky jsou. Léčení varroázy stávající metodikou může být proto účinnější v budečácích než v nástavkových úlech.

Osobně, když se mi neosvědčí dadanty, mám chuť nechat si vyrobit na důchod nějaké budečáky na větší rámkovou míru. :)
A včelařit si pěkně na židličce, rámek po rámku, v pohodě.
A nechat horké hlavy diskutovat o nesmrtelnosti chrousta.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35663


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 15. 5. 2009
Re: mor plodu, snuska vcel

R.Krušina:>- Nevidím žádnou souvislost mezi včelařením v budečácích a problémech s morem a varroázou. Mor má souvislost s bakteriemi a ne typem úlu :)
Varroáza má souvislost s roztočem varroa ne s typem úlu :) Takže druhá část tvrzení zase zavání demagogií a ne racionalitou.<
.........
Já vidím souvislosti Radku jinak. Co podporuje šíření bakterií, co podporuje roztoče varoa? To s úly ikdyž nepřímo opravdu souvisí. Udělat prohlídku jakéhokoli plástu při prohlídkách plodu na nemoc je zákonitě časově náročnější v zadováku než při přístupu zvrchu. Jestli je nějaký vysouvací systém, nebo list systém, je to vlastně zdolání toho elementárního nedostatku zadováku. Otomto nemluvím, mluvím o obtížích s Budečáky co se tahaj po rámku kleštěmi.

Pokud to mohu srovnat strategicky, tak z vrchu docílíš mnohem rychleji přísun informací o segmentech v úlu než z boku. A v tom je základní význam při ošetřování a zjišťování třeba zdravotního stavu. (příklad může být stavba na stavebním rámku na straně, kterou z okénkem nevidíš stejně, jako že rámky zepředu mohou být neobsazené)

Při programování je to např. elementární rozbor problému jestli použít logiku zástupu nebo davu.

A stále je to o čase a čas je ten relativní a významný prvek, který musí do chovu zákonitě vkládat. A ten má souvislot s tím, jestli přehlédneš podezřelý stav včestva.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35664


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
KaJi (212.77.163.104) --- 15. 5. 2009
Re: mor plodu, snuska vcel

Pokud to mohu srovnat strategicky, tak z vrchu docílíš mnohem rychleji přísun informací o segmentech v úlu než z boku.
------
A což takhle listováky? Má s nimi někdo tady zkušenosti?
Připadá mi to poměrně zajímavé na stáří.

Ovšem viděl jsem pozorovací úl na 3x3 dvojité rámky, tedy že to by čtverec 3x3 rámky (asi Adamec) a byly tam vždy dva, tedy každý přístupný z jedné strany.
Na obou stranách rámu byly okna a pak plné desky.
18rámků už je dost velký prostor.
To mi přišlo do důchodu zatím jako nejlepší. :-)
Ani je nemusím rušit, otevřu vrata a mám to před sebou jak vývěsní skříňku. A klidně by to mohly být i 3 vrstvy. To by bylo taky na co koukat.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35667


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 15. 5. 2009
Re: mor plodu, snuska vcel

A což takhle listováky? Má s nimi někdo tady zkušenosti?
Připadá mi to poměrně zajímavé na stáří.
.........

Listováky jsou vysokou zadováckou. ;-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35677


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Míra.P (213.192.58.253) --- 15. 5. 2009
Re: mor plodu, snuska vcel

No až mě začnou bolet záda tak si říkám že ležan jako je tenhle Ruský by mohla být cesta pro mě místo nástavků.
Ať už s těmi medníky a nebo bez nich.
http://pupek73.blog.cz/0812/rusky-lezan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35679


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 15. 5. 2009
Re: mor plodu, snuska vcel

Míra.P (213.192.58.253) --- 15. 5. 2009
Re: mor plodu, snuska vcel (35636) (35643) (35662) (35663) (35664) (35667) (35677)
No až mě začnou bolet záda tak si říkám že ležan jako je tenhle Ruský by mohla být cesta pro mě místo nástavků.
Ať už s těmi medníky a nebo bez nich.
http://pupek73.blog.cz/0812/rusky-lezan

.........
Logicky vzato, váhu lze řešit mnohem snáze, než se zdá. Bohužel je to o vývoji oboru, standardizacích šitých pro každého chovatele, které řeší více souvislostí a to je o použitých technologiích. Doufám, že to někdy slátám a uvedu ji v život. Víc bych nerad šířil, protože jde o "ten nápad" a ten se cení. ;-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35680


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Vojtěch (85.13.78.2) --- 16. 5. 2009
Re: mor plodu, snuska vcel

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 15. 5. 2009
Logicky vzato, váhu lze řešit mnohem snáze, než se zdá. Bohužel je to o vývoji oboru, standardizacích šitých pro každého chovatele, které řeší více souvislostí a to je o použitých technologiích. Doufám, že to někdy slátám a uvedu ji v život. Víc bych nerad šířil, protože jde o "ten nápad" a ten se cení. ;-)


Nápad se ocení až když někomu pomůže. Pro mne je dobrý nápad, který umožňuje samostatně včelařit jednoduchým způsobem např. dětem.Moderním způsobem s využitím manipulačních prostředků. Už mají průměr 20 kg, což já nemám Technologie šitá rovněž pro starší včelaře. Pokud se objeví něco lepšího, tak jím s tím pomůžu, aby to měly ještě snadnější.

B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35681


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 16. 5. 2009
Re: mor plodu, snuska vcel

Nápad se ocení až když někomu pomůže. Pro mne je dobrý nápad, který umožňuje samostatně včelařit jednoduchým způsobem např. dětem.Moderním způsobem s využitím manipulačních prostředků. Už mají průměr 20 kg, což já nemám Technologie šitá rovněž pro starší včelaře. Pokud se objeví něco lepšího, tak jím s tím pomůžu, aby to měly ještě snadnější.

B.V.
..........
Řešení by bylo, ale času na realizaci se nedostává.

Manipulační váha v rukách by nepřesahovala cca 3kg. Vyřešeno by bylo vedle manipulace i mnoho zdravotních otázek a spustilo by to mnoho jiných nových doporučených veterinárních postupů, které neexistují právě kvůli této technologické díře ve včelařství na trhu. Staré postupy s např. s nebezpečnými nákazami a nemocemi by byly rychle historií.

Je to na pohled jednoduché řešení a mnoho včelařů to ví. Nápad spočívá v technologii jedno stroje, ne v ošetřování. Ošetřování se v rámci možností dávno částečně používá a i částečně využívá těchto předností.

Pokud máte Filipa, víte očem píšu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35682


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 20. 5. 2009
Re: mor plodu, snuska vcel

> ------
> A což takhle listováky? Má s nimi někdo tady zkušenosti?


Svého času jsem zkoušel adaptovat medník budečáku na listovák na 39x24.
Proti zadováku časově, manipulačně a z hlediska rušení včel nic moc,
listovák je asi optimální při přístupu shora než z boku. Vytažení prvního
rámku z listováku může být dost velký problém. Mnohem snadněji, jaksi
logicky se v listováku používají rámky bez mezerníků, odvíčkovávání a
vytáčení je potom snadnější. Ovšem mohla by to být cesta, jak do
stávajících zadováků, baterií třeba ve včelínech nacpat moderní rámky,
třeba do plodiště Langstroth Jumbo a do medníku nízké rámky 39.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35757


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 15. 5. 2009
Re: mor plodu, snuska vcel

G. Pazderka napsal:

Já vidím souvislosti Radku jinak. Co podporuje šíření bakterií, co podporuje roztoče varoa? To s úly ikdyž nepřímo opravdu souvisí. Udělat prohlídku jakéhokoli plástu při prohlídkách plodu na nemoc je zákonitě časově náročnější v zadováku než při přístupu zvrchu.
.......................

Ano, včelaření v budečáku je o čase. To nikdo nezpochyňuje.
Ale kdo má čas a nemá sílu, je mu to jedno.

Ale i s tím časem je to diskutabilní.
Když jdeš k plodu s vrchu, v plné síle včelstva, musíš většinou sundat minimálně dva nástavky, než se dostaneš k nejspodnějšímu plodu.
Potom musíš brát také plást po plástu a prohlížet, stejně jako u budečáku. Nemusíš si je sice pokládat do bedýnky a vracíš je hned do nástavku, ale čas manipulace s nástavky taky něco vezme.

Podle mě, pokud prohlížíš na mor, je to časově srovnatelné ať to bereš kleštěmi zezadu, nebo jdeš svrchu. Ale záda Tě u budečáku bolí míň. :)

Čas u nástavků šetříš, pokud právě neprohlížíš jednotlivé plásty a manipuluješ s celými nástavky.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35669


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 15. 5. 2009
Re: mor plodu, snuska vcel

Ale i s tím časem je to diskutabilní.
Když jdeš k plodu s vrchu, v plné síle včelstva, musíš většinou sundat minimálně dva nástavky, než se dostaneš k nejspodnějšímu plodu.
Potom musíš brát také plást po plástu a prohlížet, stejně jako u budečáku. Nemusíš si je sice pokládat do bedýnky a vracíš je hned do nástavku, ale čas manipulace s nástavky taky něco vezme.

..........
Plná síla normálně vedeného včelstva je někde kolem po 10 - 20 dnech po slunovratu. A pokud vím, tak na mor se v tuto dobu už dávno neprohlíží.

Logiku zástupu neoblafneš, nelze vzít kterýkoli rámek po otevření úlu který vidíš jako plodový a prohlídneš ho. Jestli děláš nátěr plodu, to je to období a ta samá práce - tj. spojená s prohlídkou plodu v jednu rozebírku. A ta práce se ulehčit tím, že máš dobře izolované víko a plod máš z 95% pod ním. Takže k logice postupného rozebírání stačí připojit i kdy se dělá prohlídka na mor. Tou je období ihned po proletu.

K váze, váha Budečáku je přeci astronomická. Pokud se někomu nelíbí váha nástavku, tak mu nic nebrání pracovat po rámcích a odlehčit si ho před nazvednutím. Nemluvím otom, že amerikán je standardizován i na 8 rámků a to je o váze nástavku dokonce menší než u Tachováku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35675


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
vsusicky (82.117.130.2) --- 15. 5. 2009
Re: mor plodu, snuska vcel

Pro včelaření na "židličce" by asi byly lepší ležany nebo "Čejkův úl" než budečáky. Ale je to jen doměnka, ani s jedním nemám praktické zkušenosti. Ale ke stáří nebo ze zdravotních důvodů bych uvažoval spíše této variantě.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35670


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Vojtěch (85.13.78.2) --- 15. 5. 2009
Re: mor plodu, snuska vcel

Byl jsem pomáhat u velkovčelaře. Ve voze 71, venku 60nástavků a má 3 taková stanoviště. Já ten plný nástavek neodnesu, ale on to nosil do auta zatím bez problémů. Dokud je člověk mladý, tak nepamatuje na stáří a nedá si ani poradit, protože zatím to zvládá, než začne zlobit páteř. Bylo to pro mne poučné, protože jsem si udělal představu, jak bych to technicky řešil. Vracet se k ležanům atd. není řešení.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35671


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Jiří (89.235.0.90) --- 15. 5. 2009
Re: mor plodu, snuska vcel

Diskuse o nesmrtelnosti chrousta, dost možná, ale jen taková připomínka, pokud budu chtít včelařit na židli, tak bych si v žádném případě nepořizoval budečák, ale ležan, lezu do včel vrchem a navíc se na něm dá parádně ležet, takže pokud přijdete z práce strhaní jak psi, tak parádička:-)

nevím, ale něco mi v srdíčku říká, že včelařství by mělo být i konkurenceschopné.

Dotace se do zemědělství posílají hlavně proto, aby se podpořila nějaká nová technologie nebo myšlenka a taky proto, aby se zajistila zdravotní nezávadnost produkovaných komodit. Je sice pravda, že v dnešní době jsou dotace hlavně byznys, ale furt lepší jíst naše potraviny než ty z číny, které se vyrábí za nelidských podmínek a o nezávadnosti snad ani nemluvím.

Konkurenceschopnost. Tak toho v budečáku nikdy nedocílíte a o hraní si se včelami snad nemůže být ani řeč.
Začínal jsem v tachovácích, pak mi jeden včelař v září přenechal stanoviště s budečáky a já se následně o tyto včelstva staral a jak to bylo možné, smetl je do nových úlů, optimálů. Je asi pravdou, že jak si člověk zvykne na lepší, k horšímu se nechce vrátit. A to stejné platí u budečáků, protivná a hlavně zdlouhavá práce a to převěšování, parádní technologie.
Už Brener zjistil, že 1 plodový plást po vylíhnutí obsadí další 3 plásty. A proto budečák nevychází, potřebujete ještě bedničku na oddělek. Jinak světe div se, včely se rojí! :-)

Je mi jasné, že přesvědčovat někoho o výhodách je těžké a v některých případech i zbytečné, ale kdo to umí parádně je TRH, a z toho plynoucí ekonomika provozu. Už v 70. letech na Slovensku dopisoval do Včelára nějaký p. Valent a ten hodnotil "naše" středoevropské včelařství. Psal o produktivitě práce, a konkurenceschopnosti, dopisoval takhle asi necelý rok a pak útrum, přece nám soudruhům do toho nebude někdo kecat, protože my to vím a my to umíme. Takže díky bohu dnes máme demokracii a každý může říct svůj názor.

Takže dneska stojíme před tím kde vidíme naše včelařství jako obor. 1. buď v otevřené ekonomice nebo 2. v hraní si na producenty nejkvalitnějšího medu na svetě a brát dotace "všech" na naši činnost.(ty dotace nemyslím těch do 180 Kč, protože to není žádná částka, ani almužna za činnost, která včela pro společnost dělá).
Znám pár včelařů kteří ve včelařině ekonomiku našli, hlavně ve výnosech. Pro naše včelařství je statistické 15 kg/ včelstvo, reálné 30 - 50 kg/včelstvo a potenciální 100 kg/včelstvo. Ale je pravdou, že k těm 100 kg se dostanou včelaři jen s prostornými úly a kvalitními stanovištěmi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35672


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 15. 5. 2009
Re: mor plodu, snuska vcel

vsusicky (82.117.130.2) --- 15. 5. 2009
Re: mor plodu, snuska vcel (35636) (35643) (35662) (35663)
Pro včelaření na "židličce" by asi byly lepší ležany nebo "Čejkův úl" než budečáky. Ale je to jen doměnka, ani s jedním nemám praktické zkušenosti. Ale ke stáří nebo ze zdravotních důvodů bych uvažoval spíše této variantě.
............
U mne je to v plánu na důchod úl Senior a také vedle toho třeba i medná kráva (TBH). Dlouhý ležan a nato pro převěšování nějaké medníky. Budečák není k židličce se slunečníkem to pravé. ;-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35676


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
vsusicky (89.103.204.63) --- 16. 5. 2009
Re: mor plodu, snuska vcel

Když jsem si zkoušel představit, jak se ze židličky nakláním nad ležan, tak by budečák na vhodně vysokém podstavci mohl být z té židličky (nebo inv. vozíku) možná lépe i zvládnutelný. A v okamžiku kdy se jedná o důchodové hobby, tak jsou úvahy o nějaké produktivitě jaksi mimo mísu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35689


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
M. Václavek (85.132.159.232) --- 16. 5. 2009
Re: mor plodu, snuska vcel

Mor má souvislost s bakteriemi a ne typem úlu :)
Varroáza má souvislost s roztočem varroa ne s typem úlu :)
_________________________________________________________________


Nikdy jsem netvrdil, že úl sám o sobě je příčinou komplikovaného zdravotního stavu včelstev! Mor má souvislost s bakteriemi a ne s typem úlu. Varroáza má souvislost s roztočem varroa, ne s typem úlu. To jsou nesporné skutečnosti.

Za všechno je zodpověděna metodika včelaření a prostředí. Nezlobte se, ale nemůžu zůstat klidným, když narazím na ,,strejdy,, obměňující sotva 3 rámky ročně, udržující včelstva v permanentním bordelu a špíně, kašlající na řádnou prevenci a léčení onemocnění, jevící nulový zájem o rozvoj a zlepšení stavu provozu. Tato zlost ve mně poslední dobou značně kumuluje a vyvrcholila mým neuváženým výlevem. Byl cílen na ony ,,strejdy,,. Pevně věřím, že jste řádným včelařem, nikoliv pouhým držitelem včel ( expresivně řečeno: mučitelem včel, pavčelařem ). Na nepoctivost těchto lidí ostatní včelaři krutě doplácejí, proto by jejich činnost neměla být tolerována. ( Chcete-li jezdit autem, v zájmu ochrany všech se musíte řídit pravidly silničního provozu. Je to totalita? )

Realita je taková, že více než polovina včelařů včelařících ve starých úlech zpravidla jsou těmi ,,strejdy,,. Málokterý ,,strejda,, má nástavkové úly. To o něčem vypovídá. O čem?

… Mimo jiné o tom, že na konkrétní úly se ,,lepí,, konkrétní metodiky dané konstrukcí a tradicí. Klasické úly ( zadováky, budečáky, universály, atd. ) jsou ,,šity,, na míru ryze extenzivnímu chovu, pro který je charakteristický chov včelstev v omezeném prostoru ( dvojprostor ) a s tím spojené technologické předpoklady, požadavky a následky. Těžko se v těchto úlech obměňuje dílo, chov silných včelstev je naprosto nemožný, hygiena úlového prostoru technicky značně náročná, varroaopatření razantně ztížená. České včelařství je značně konzervativní a není ochotno inovovat. Prostě a jednoduše řečeno: Klasické úly od řádného včelaření přímo ODRAZUJÍ. Tento odpor pramenící ze samé podstaty klasické technologie se musí překonat, má-li se v těchto úlech dosáhnout řádného včelaření ( úspěšné?... to bych se hádal ). Tak či onak nástavkové úly jsou ve všech bodech úskalí zdraví včel v jednoznačné výhodě.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35685


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
vsusicky (89.103.204.63) --- 16. 5. 2009
Re: mor plodu, snuska vcel

To je s prominutím blábol co píšete. V dvouprostorových úlech spočívá klasické ošetřování v převěšování rámků s vybíhajícím plodem do medníku a jeji nahrazování mezistěnami. I při Vámi uváděných 3 rámcích obměníte plodiště za méně než 3 roky a není vůbec problém to zvádnout na dva roky nebo pro spojení s tvorbou oddělků i za rok (2 část rámků z plodiště převěsíte do medníku po prvním vytáčení. To, že jsou včelaři konzervativní a včelaří tak jak se to v mládí naučili je něco úplné jiné a vůbec to nesouvisí s používaným úlovým systémem. Tak to prostě chodí i v jinýchoborech. Zvláště pak dělátel li to jako hobby. Pokud se Vám totiž podaří ve svém úlovém systému ošetřování uspokojivě zvládnout, tak ani nemáte důvod něco měnit. Jednou na to ale snad i přijdete sám.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35688


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 16. 5. 2009
Re: mor plodu, snuska vcel

Pane vsusicky mám jiné poznatky. Včelaři - držitelé včel kašlou nato aby kupovaly vůbec i ty mezistěny a protože matematika říká, že za balík - 4xcca 180Kč je moc. Zpravidla z velké většiny takoví včelaři staré dvouprostorové úly vyhledávají, protože jsou zpravidla zadarmo. Se sběrem úlů vezmou co by se mohlo časem hodit a schovají si to.

Staré plásty si přece včelky zpraví, natož aby se hrabali někam dozadu do Budečáku dole v plodišti, kde je to bodavé a není tam zpravidla med ale jen stoleté pylové plásty plný nestravitelné potravy.

Na vině je v myslích včelařů i jakási reportáž z Kanady ze Včelařství, kde jak vademecum pro "držitele" se nějaký větší včelař neobtěžuje ze starýma plástama je obměňovat, Prý si je vykoušou a obnoví samy a krmit na stanovišti přes sud. To je přímo vyzívavé, že se plásty klidně rozhážou před česna a "včelky si to přečistí"

Prostě držitelé včel hlavně slyší právě na takové největší prasečiny co se napíšou ve Včelařství a hlavně vidí jak vytočit a zpeněžit rychle med. Víc je na dotace nebere. Shlukují se ve spolek když jim z neznámých důvodů dochází konspirační teorie o úhynech včelstev.

Takový to je to koníček u těch našich "držitelů". To co píšete je o jiných včelařích a těch ve velice málo!


............
>vsusicky (89.103.204.63) --- 16. 5. 2009
Re: mor plodu, snuska vcel
To je s prominutím blábol co píšete. V dvouprostorových úlech spočívá klasické ošetřování v převěšování rámků s vybíhajícím plodem do medníku a jeji nahrazování mezistěnami. I při Vámi uváděných 3 rámcích obměníte plodiště za méně než 3 roky a není vůbec problém to zvádnout na dva roky nebo pro spojení s tvorbou oddělků i za rok (2 část rámků z plodiště převěsíte do medníku po prvním vytáčení. To, že jsou včelaři konzervativní a včelaří tak jak se to v mládí naučili je něco úplné jiné a vůbec to nesouvisí s používaným úlovým systémem. Tak to prostě chodí i v jinýchoborech. Zvláště pak dělátel li to jako hobby. Pokud se Vám totiž podaří ve svém úlovém systému ošetřování uspokojivě zvládnout, tak ani nemáte důvod něco měnit. Jednou na to ale snad i přijdete sám.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35690


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
vsusicky (89.103.204.63) --- 16. 5. 2009
Re: mor plodu, snuska vcel

Asi jsem měl štěstí na učitele a i na včelaře v blízkém okolí. Ale vše je jako vždy o konkrétních lidech. S tím co popisujete jsem se zatím nesetkal.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35693


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 17. 5. 2009
Re: mor plodu, snuska vcel

vsusicky:>Ale vše je jako vždy o konkrétních lidech.<
........
Vše je o konkrétních šířených myšlenkách. Pokud by mělo jít o lidi včelaře, zajímá mne kolik včelař obnovuje díla aby měl relativně v díle čisto, jak obnovuje úly, protože originál brněnský Budečák nebo Moravský univerzál by měl například být již nějaký ten rok v popel, protože i úly stárnou a s tím se kumulují zdravotní problémy, jak ten člověk léčí proti VD, když každé jaro po mne chce oddělek nebo nejlépe na setřepání roj zadarmo.

Tak si uděláte sorty včelařů pěkně do logicky setříděných kategorií, kteří mají odlišný přístup v ošetřování a jak má člověk vlastnost jen využívat a nic moc nevkládat zpět tak se značně naučíte rozlišovat mezi včelaři a držiteli včelstev.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35696


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 18. 5. 2009
Re: mor plodu, snuska vcel

G. Pazderka napsal:
>Vše je o konkrétních šířených myšlenkách. Pokud by mělo jít o lidi včelaře, zajímá mne kolik včelař obnovuje díla aby měl relativně v díle čisto, jak obnovuje úly, protože originál brněnský Budečák nebo Moravský univerzál by měl například být již nějaký ten rok v popel, protože i úly stárnou a s tím se kumulují zdravotní problémy.....
.....................

Je to samozřejmě nekonečná debata o hygieně.

Osobně si kladu tuto otázku:
Na co vsadím - včelařil bych raději ve svých starých budečácích zděděných po dědovi, nebo v neznámých dřevěných nástavcích, třeba hygenicky ošetřených parafínem.

A odpovím si, že raději ve svých starých budečácích (samozřejmě také i ve svých novějších nástavcích), i když už mají něco za sebou, ne všude jsou těsné, ale vím, že v nich nikdy nebyl mor a poslední vyšetřená na původce bylo negativní.
Nosemózou mě v nich včely netrpí.
Na varroázu mě v nich včely nehynou víc než v nástavcích.
Rozdíl ve výnosu oproti nástavkům nepociťuji (zřejmě proto, že to zatím v nástavcích tak neumím :))

S morem je to těžké.
Ty třeba včelaříš v oblasti, kde se to pořád točí kolem ohnisek. Proto se tě preventivní opatření víc dotýkají. Není asi jedno množství spor, které se ti objeví ve vzorku, a ovlivní to, jestli propukne nebo nepropukne klinika.
Ale tam kde je 0, je to trochu jiné. U divokých včel je to taky trochu jiné. Tam se dílo obmění, až včely v dutině nejsou. A naši předkové v budečácích mor nijak moc neroztahali po republice. Jen abychom dokázali předat potomkům území nezasažené morem hůř, než jsme po nich převzali.

Pokud se týká prevence moru "v dnešní době kompjutrů", kdy Dol vymyslel metodiku odhalení původce z měli, co by bylo jednoduššího, než každoroční celoplošné vyšetření vzorku na varroázu a současně i na mor.
Chtělo by to tuším, jestli se nepletu, něco kolem 20 milionů při současném ceníku.
Podle mě by to byly smysluponě využité peníze, které by odhalili i to, co dosud nikdo netuší o rozšíření moru, a veterině by to pomohlo dohledat a zřejmě postupně zlikvidovat každé nové ohnisko.
Kdyby se část dotací (jedno kterých) přesunula na toto vyšetření, prospělo by to jistě prevenci víc, než všechno ostatní.
Ale zkus to navrhnout na schůzi. :)))
Nebo třeba i jinde. :)))

Radek Krušina





Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35728


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 18. 5. 2009
Re: mor plodu, snuska vcel

Radek Krušina:>Podle mě by to byly smysluponě využité peníze, které by odhalili i to, co dosud nikdo netuší o rozšíření moru, a veterině by to pomohlo dohledat a zřejmě postupně zlikvidovat každé nové ohnisko.
Kdyby se část dotací (jedno kterých) přesunula na toto vyšetření, prospělo by to jistě prevenci víc, než všechno ostatní.
Ale zkus to navrhnout na schůzi. :)))
Nebo třeba i jinde. :)))<
...........

Omlouvám se za delší příspěvek, ale souvislostí v morech je to opravdu v dnešní rozhádané době složité.

Jde o investice do plošných úlových inovací.

Smysluplně využít státní peníze je to oco kráčí od porevoluční doby. A to je pěkný skluz a podle mne i pěkné manko vůči zdraví včelstev. Myslím si, že 25 let tu měla probíhat mnohem větší investice do standardizací a nových úlů, místo organizované sponzorské činnosti státu do Svazu, který takové peníze dokázal bezmyšlenkovitě rozdat a využít neefektivně. Podmínky pro dotace dodnes nic neříkají o plošných inovacích, krom nově dotací do dvou úlů po úhynech. To je opravdu malá kapka v moři problému s úlů.

K morům. Toto co tu dnes s morem je, jen kopie situace při přechodu na modernější úly někde před sto lety, kdy se přecházelo z klátů do nového. Tehdy byl obrovský problém s hnilobami. Spolky (plošná inovace) toto řešily hlavně standardizací svých úlů (Moravský, Slezský, Český stojan, nástavkový počeštěný amerikán, hodně do toho zasahovala i dílna v Kolči) Včelaři a výrobci se předháněli v nových typech úlů. Byla to první inovační vlna, ale i dnešních problémů. Jak recyklovat úly aby byla podobně zaručena obnovitelnost jak v přírodě to dělala včela se svým vývojem se neřešilo. Protichůdně prý úl musí vydržet mnoho generací včelařů. A to je ta plošná včelařova chyba a zdravotní slabina.

Po této poválečné době se znovu standardizovalo a znovu investovalo do úlů.(Budečák, Univerzaly, atd. Komunistická normalizace opět udělala v úlech inovace, byla zdůrazněna v předjakešově období samotným p. Peroutkou dezinfekce, ale do dnešního dne nebyla uskutečněna plná! podpora poslední standardizace (logisticky) skupiny inovátorů kolem úlů Optimal, Minioptimal, úlky pro minimální včelstva. V obnově úlů se tu zájmovou propagací mnoha nových typů nastotolila jakási dezorientace a samotná cena úlů spokojenost práce se "sbírkovým archivním materiálem" jen utvrdila. Dle mého názoru je zdravotní trvanlivost úlů někde mezi 10 - 20 lety podle expozice.

Zdravotní riziko je okamžité po zjištění spadu pozitivní měli v určité lokalitě. Není žádná záruka, že ho (to riziko) kolem tvých včelstev nemáš. Pokud v minulosti nedocházelo k detekcím z měli, vždy k tomu dopomohla trvalá výměna úlů, rámků a díla v lokalitě. Mor je plošná záležitost a ta souvisí s úly v Tvém okolí.

A ptám se. Pokud vezmu státní investice k rukám včelaře - za období 10 posledních let, dopídím se z částce něco kolem 1 mld.Kč. Co se dá všechno pořídit za během 10 let za 1 mld.? Co je nejdůležitější, jestli přesně před 10 lety začala naplno kolize s mory? Já investoval a nabyl znalosti výroby levných úlů.

(pokud mi napíšeš na mail, pokud mohu Tě vytáhnout z práce a ukázat Ti vedle na Náměstí uskladněných 200 nástavků z letošního ledna, zhotovených za 3 týdny)

Otázka číslo jedna je příčina a ne důsledek. Jak řešit dnes návrat problému pozitivní spad? Jak složitá profylaxe, značení materiálu při více stanovištích aby byla orientace mezi tím co je ve spadu pozitivní? Proč by měla být otázka s morem dobrá, když neprobíhá trvalá obměna včelařského inventáře? Má to vůbec smysl investovat do úlů, když to není vlastně vůbec prý logické? Včela investovala do nových příbytků po tisícilení stále. Dojde Homo (prý) rozumný, přestane dělat to co dělá včela po tisíciletí a máme tu velké infekční lokality.

Špatně chápeš to, že za mory mohou kočovníci s nástavky! Tví včelařští svazoví předchůdci psali kočovnickou historii, soutěžili mezi jinými ZO právě v přesunech. Tvá lokalita bývala i s Budečáky plně mobilní. O přesunech a kočování mory nejsou! Je to o inovacích do vybavení a likvidaci odepsaných úlů kvůli zvýšenému riziku přenosu a zanedbání infekce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35730


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 19. 5. 2009
Re: mor plodu, snuska vcel

G pazderka napsal:

>Zdravotní riziko je okamžité po zjištění spadu pozitivní měli v určité lokalitě. Není žádná záruka, že ho (to riziko) kolem tvých včelstev nemáš.
>Pokud v minulosti nedocházelo k detekcím z měli, vždy k tomu dopomohla trvalá výměna úlů, rámků a díla v lokalitě.
>Mor je plošná záležitost a ta souvisí s úly v Tvém okolí.
...............

Podle mě je to tak, že má nejistota ohrožení morem se zvyšuje s dobou od posledního vyšetření měli na původce moru.
Když byla celá ZO čistá, ohrožení tu nebylo, pokud někdo nepřivezl nakažené včely.

Jiná situace je jistě tam, kde se území očistilo od moru a můžou přetrvávat spory. V naší ZO ale mor ani původce z měli naštěstí dosud nikdy nebyl prokázán.
................


G Pazderka napsal:

>Špatně chápeš to, že za mory mohou kočovníci s nástavky
.............
Ale já jsem nikde nepsal, že za mor můžou kočovníci s nástavky.
Psal jsem, že za mor můžou bakterie.
A kde bakterie nejsou, není ani mor, i kdyby včelař včelařil v klátu.
Ovšem situace se mění tam, kde se bakterie objeví.
Klát i budečák hoří stejně dobře jako nástavky.

Ovšem desinfekce nástavků je jednodušší, jak desinfekce klátu nebo budečáků.

Ovšem desinfikované nástavky jsou stejně možným zdrojem nákazy, na rozdíl od třeba budečáku, ve kterém nikdy nebyl původce moru.

To jsou věci o kterých jsem tu tak trochu filosofoval.

A ještě jsem si postesknul, že zřejmě neexistuje síla, která by rozhýbala kolos a našlo se cca 20 melounů na celoplošné každoroční vyšetření původce moru spolu s varroázou.
Podle mě je to jediná možnost jak se moru do budoucna zbavit.

Když si tipneme, jak se bude vyvíjet situace s varroázou, až si vyšlechtíme ještě odolnějšího roztoče, a jak se bude zase zavčelovat.... :(

Četls rizika přenosu moru včelařem na Fascinovaném včelaři, jedno z největších je manipulací s plodem. Když je potřeba oddělky na prodej, manipuluje se s plodem, jen to fičí. Já tu vidím riziko šíření moru.

http://ovcsvpardubice.blog.cz/0904/jak-vcelari-siri-mor-vceliho-plodu

Radek Krušina


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35732


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Stonjek (213.151.87.2) --- 19. 5. 2009
Re: mor plodu, snuska vcel

Já si myslím, že toto je žvanění o všem a o ničem. Největší problém současného včelaření je cca 1/4 včelařů, která už dávno měla přestat, protože chov včel prostě nezvkládají a které vedení Svazu svým systémem těžce přiblblých dotací na úhyny a já nevím naco ještě neustále vrací do hry. Myslím, že české včelařství se potřebuje těchto lidí zbavit a příroda si to pak umí sama zařídit. Myslím, že daleko rovnější podmínky by byly bez dotací, nebo jen nechat tu na opylovací činnost. Zkuste schválně se podívat kolik stál nový medomet před dotacemi a kolik po nich a zjistěte si jak teď za krize spadla cena anticora a jak jak je tomu u obchodníků, možná vám něco dojde. Teď jsem vyráběl odvíčkovací vanu, sdělal jsem na ní tabuli plechu a stála 600 Kč. To je prakticky téměř za polovinu. Rovněž nechápu, proč jsou dotovány matky u soukromých chovatelů polovinou jejich ceny, chápal bych to u inseminace, zvl když téměř každá organizace pořádá kurzy chovu a bere za to další dotoce a tak bych mohl pokračovat! Prostě to co je z velkým jásotem vydáváno za velkou pomoc včelařství je pouze kupování volebních hlasů a české včelařství silně poškozuje. Jedinou jistotu však máme téměř jistou. Bude hůř!!! Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35733


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 20. 5. 2009
Re: mor plodu, snuska vcel

V podstatě souhlas.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 19, 2009 10:16 AM
Subject: Re: mor plodu, snuska vcel


> Já si myslím, že toto je žvanění o všem a o ničem. Největší problém
> současného včelaření je cca 1/4 včelařů, která už dávno měla přestat,
> protože chov včel prostě nezvkládají a které vedení Svazu svým systémem
> těžce přiblblých dotací na úhyny a já nevím naco ještě neustále vrací do
> hry. Myslím, že české včelařství se potřebuje těchto lidí zbavit a příroda
> si to pak umí sama zařídit. Myslím, že daleko rovnější podmínky by byly
bez
> dotací, nebo jen nechat tu na opylovací činnost. Zkuste schválně se
podívat
> kolik stál nový medomet před dotacemi a kolik po nich a zjistěte si jak
> teď za krize spadla cena anticora a jak jak je tomu u obchodníků, možná
vám
> něco dojde. Teď jsem vyráběl odvíčkovací vanu, sdělal jsem na ní tabuli
> plechu a stála 600 Kč. To je prakticky téměř za polovinu. Rovněž nechápu,
> proč jsou dotovány matky u soukromých chovatelů polovinou jejich ceny,
> chápal bych to u inseminace, zvl když téměř každá organizace pořádá kurzy
> chovu a bere za to další dotoce a tak bych mohl pokračovat! Prostě to co
je
> z velkým jásotem vydáváno za velkou pomoc včelařství je pouze kupování
> volebních hlasů a české včelařství silně poškozuje. Jedinou jistotu však
> máme téměř jistou. Bude hůř!!! Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35766


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
(e-mailem) --- 20. 5. 2009
Re: mor plodu, snuska vcel

také jedna teorie tvrdí ,že silný jedidinec, v našem případě včelstvo, nákazám dokáže odolávat. Sám nákazou nijak netrpí a probíhá u něj skrytě, ale je bacilonosičem pro své okolí. Pak tu pro nás jsou potencionálním nebezpečím silná včelstva a honba za vysokými výnosy.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: mor plodu, snuska vcel
> Datum: 18.5.2009 19:35:29
> ----------------------------------------
> Radek Krušina:>Podle mě by to byly smysluponě využité peníze, které by
> odhalili i to, co dosud nikdo netuší o rozšíření moru, a veterině by to
> pomohlo dohledat a zřejmě postupně zlikvidovat každé nové ohnisko.
> Kdyby se část dotací (jedno kterých) přesunula na toto vyšetření, prospělo
> by to jistě prevenci víc, než všechno ostatní.
> Ale zkus to navrhnout na schůzi. :)))
> Nebo třeba i jinde. :)))<
> ..........
>
> Omlouvám se za delší příspěvek, ale souvislostí v morech je to opravdu v
> dnešní rozhádané době složité.
>
> Jde o investice do plošných úlových inovací.
>
> Smysluplně využít státní peníze je to oco kráčí od porevoluční doby. A to
> je pěkný skluz a podle mne i pěkné manko vůči zdraví včelstev. Myslím si,
> že 25 let tu měla probíhat mnohem větší investice do standardizací a nových
> úlů, místo organizované sponzorské činnosti státu do Svazu, který takové
> peníze dokázal bezmyšlenkovitě rozdat a využít neefektivně. Podmínky pro
> dotace dodnes nic neříkají o plošných inovacích, krom nově dotací do dvou
> úlů po úhynech. To je opravdu malá kapka v moři problému s úlů.
>
> K morům. Toto co tu dnes s morem je, jen kopie situace při přechodu na
> modernější úly někde před sto lety, kdy se přecházelo z klátů do nového.
> Tehdy byl obrovský problém s hnilobami. Spolky (plošná inovace) toto řešily
> hlavně standardizací svých úlů (Moravský, Slezský, Český stojan, nástavkový
> počeštěný amerikán, hodně do toho zasahovala i dílna v Kolči) Včelaři a
> výrobci se předháněli v nových typech úlů. Byla to první inovační vlna, ale
> i dnešních problémů. Jak recyklovat úly aby byla podobně zaručena
> obnovitelnost jak v přírodě to dělala včela se svým vývojem se neřešilo.
> Protichůdně prý úl musí vydržet mnoho generací včelařů. A to je ta plošná
> včelařova chyba a zdravotní slabina.
>
> Po této poválečné době se znovu standardizovalo a znovu investovalo do
> úlů.(Budečák, Univerzaly, atd. Komunistická normalizace opět udělala v
> úlech inovace, byla zdůrazněna v předjakešově období samotným p. Peroutkou
> dezinfekce, ale do dnešního dne nebyla uskutečněna plná! podpora poslední
> standardizace (logisticky) skupiny inovátorů kolem úlů Optimal,
> Minioptimal, úlky pro minimální včelstva. V obnově úlů se tu zájmovou
> propagací mnoha nových typů nastotolila jakási dezorientace a samotná cena
> úlů spokojenost práce se "sbírkovým archivním materiálem" jen utvrdila. Dle
> mého názoru je zdravotní trvanlivost úlů někde mezi 10 - 20 lety podle
> expozice.
>
> Zdravotní riziko je okamžité po zjištění spadu pozitivní měli v určité
> lokalitě. Není žádná záruka, že ho (to riziko) kolem tvých včelstev nemáš.
> Pokud v minulosti nedocházelo k detekcím z měli, vždy k tomu dopomohla
> trvalá výměna úlů, rámků a díla v lokalitě. Mor je plošná záležitost a ta
> souvisí s úly v Tvém okolí.
>
> A ptám se. Pokud vezmu státní investice k rukám včelaře - za období 10
> posledních let, dopídím se z částce něco kolem 1 mld.Kč. Co se dá všechno
> pořídit za během 10 let za 1 mld.? Co je nejdůležitější, jestli přesně před
> 10 lety začala naplno kolize s mory? Já investoval a nabyl znalosti výroby
> levných úlů.
>
> (pokud mi napíšeš na mail, pokud mohu Tě vytáhnout z práce a ukázat Ti
> vedle na Náměstí uskladněných 200 nástavků z letošního ledna, zhotovených
> za 3 týdny)
>
> Otázka číslo jedna je příčina a ne důsledek. Jak řešit dnes návrat problému
> pozitivní spad? Jak složitá profylaxe, značení materiálu při více
> stanovištích aby byla orientace mezi tím co je ve spadu pozitivní? Proč by
> měla být otázka s morem dobrá, když neprobíhá trvalá obměna včelařského
> inventáře? Má to vůbec smysl investovat do úlů, když to není vlastně vůbec
> prý logické? Včela investovala do nových příbytků po tisícilení stále.
> Dojde Homo (prý) rozumný, přestane dělat to co dělá včela po tisíciletí a
> máme tu velké infekční lokality.
>
> Špatně chápeš to, že za mory mohou kočovníci s nástavky! Tví včelařští
> svazoví předchůdci psali kočovnickou historii, soutěžili mezi jinými ZO
> právě v přesunech. Tvá lokalita bývala i s Budečáky plně mobilní. O
> přesunech a kočování mory nejsou! Je to o inovacích do vybavení a likvidaci
> odepsaných úlů kvůli zvýšenému riziku přenosu a zanedbání infekce.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35762


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Jožo (81.30.230.129) --- 17. 5. 2009
Re: mor plodu, snuska vcel

Chtěl bych se zeptat na mor včelího plodu a úly z polystyrénu. V případě zjištění moru u dřevěných úlů se včely vysíří a úly spálí, ale jak je tomu u polystyrenových úlů ? Provádí se jejich likvidace, nebo stačí desinfekce např. savem nebo jiným prostředkem ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35708


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 17. 5. 2009
Re: mor plodu, snuska vcel

...když narazím na ,,strejdy,, obměňující sotva 3 rámky ročně, udržující včelstva v permanentním bordelu a špíně, kašlající na řádnou prevenci a léčení onemocnění,...

Raz sú to dedulové, potom strejdy, tak mám pocit, že musím byť strašný bordelár a doslova šírim z môjho stanovišťa miliardy spór moru, zazimujem slabochy a med vyberám z buniek slamkou na pitie džúsu, pretože mojich Vyše 72 rokov ma tam bezkonkurenčne zaraďaje a pritom som aj ja mladý.

Robil som pokus a 13 rokov som včelstvám (bez výnimky), dal vystavať celé plodisko, až nakoniec som dospel do, až som dospel do stavu, keď na včelnici sa vyskytol vírus a ani nozematózy som sa nezbavil. Povedal som si dosť a presne robím to, čo Vy odcudzujete, vrátil som späť k pôvodnému zvyku starých včelárov, tri medzisteny a dosť! jednoducho mechanizmus ochorenia včelstiev môže byť aj iný, ako sa to veľakrát vysvetľuje. Už len tá nekonečná práca s rámikmi, súšami, Ms a ich likvidáciou.
A včelstvá sú také vitálne, že by som Vám doprial za deň 12 rojov (a možno ich bolo viac), ako to bolo npr. včera u mňa.
Budete nemietať, že nezvládam RN, áno rezignoval som a povedal som si, že roje zvládnem ľahšie ako inej nekonečnej roboty. Dokonca v mojich podmienkach nechám roje vyletieť čím skôr, a robím z nich obrie včelstvá na využitie agátu. do jednej zostavy 4 debničky (všetky vyradené súše použijem na znášku), 2-3 roje a poviem snažte sa. A ony skutočne robia do pretrhnutia, pretože majú obrovský potenciál do 10-12 dňovej agátovej znášky. Po osadení (M nehľadám, jedna vždy ostane), M na 3-4 deň vkladám do IZO s prístupom včiel k nej. Včely ošetrujú minimálne rozlohy plodu a pritom pracujú k mojej spokojnosti.
Jadnodúuchý dôvod, včely chovám preto, aby som vyťažil čo najviac medu a to je ekonomika. Môžete namietať, že je to extenzívny a primitívny spôsob včelárenia. možno, ale daný potenciál mojich včiel využijem. Tie nové dočasné včelstvá (v jeseň použijem len včely a plásty zlikvidujem, v novej sezóne budú k dispozícii nové.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35698


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 20. 5. 2009
Re: mor plodu, snuska vcel

Jako že budečáky jsou hnus a je třeba je okamžitě zničit a potom se bude
nejméně 1000 let včelařit v dadantech...
Před nějakým 100 lety se něco podobného určitě psalo o almárkách a
budečácích apřed 150 lety se něco podobného psalo o klátech a almárkách.....
Za padesát let se bude psát, že včelaření v dadantech je hnus a že by se
měly okamžitě zničit a ža dalších 1000 let se bude výhradně včelařit v
...... nemám ponětí v čem, ale třeba to letos nějaký vynálezce někde právě
zkouší........

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35755


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Josef Křapka (77.237.138.69) --- 15. 5. 2009
Re: mor plodu, snuska vcel

>Langstrothy se narozdíl od budečáků osvědčily. Čas to nepopiratelně dokazuje. Langstrothy tu budou tak dlouhou, dokud tu budou včely. Naproti tomu budečáky tu budou tak dlouho, dokud se všechny do posledního nespálí. MV<
------------------------------------------------------------
Dovolím si parafrázovat: Langstrothy budete mít příteli tak dlouho, jak dlouho na ně budete mít sílu (nebo černochy). Naproti tomu s Budečáky (nebo něčím podobným) budete včelařit až tu sílu na Langstrothy již nebudete mít. To není jen o Vámi proklamované "racionalizaci ve včelařství" to je příteli o realitě života. Nebo je to podle: "Kdo nejde s námi, jde proti nám"? To jsme snad již překonali.
Zdravím, JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35665


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
M. Václavek (85.132.159.232) --- 16. 5. 2009
Re: mor plodu, snuska vcel

Langstrothy budete mít příteli tak dlouho, jak dlouho na ně budete mít sílu (nebo černochy).

______________________________________________________________


Chce to ZVEDÁK... nástavkové včelaření bez úlových zvedáků je jako klasické včelaření bez mateřích mřížek. Oboje se provozuje ztěžka a dříve či později ( v závislosti na času a sil ) to překročí mez neúnosnosti. S tím je nutno počítat. Tento fakt si málo kdo uvědomuje.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35686


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
M. Václavek (85.132.159.232) --- 16. 5. 2009
Re: mor plodu, snuska vcel

Langstrothy budete mít příteli tak dlouho, jak dlouho na ně budete mít sílu (nebo černochy).

______________________________________________________________


Chce to ZVEDÁK... nástavkové včelaření bez úlových zvedáků je jako klasické včelaření bez mateřích mřížek. Oboje se provozuje ztěžka a dříve či později ( v závislosti na času a sil ) to překročí mez neúnosnosti. S tím je nutno počítat. Tento fakt si málo kdo uvědomuje, respektive málo kdo z ,,nástavkářů,, je ochoten si to připustit.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35687


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu